Seberozvoj
Účastnictvo absolvovalo intenzivní blok pod vedením Glynis Hull-Rochelle, zaměřený na osvojení nástrojů pro zvládání stresu a seberegulaci. Glynis skupině přiblížila principy somatického prožívání a provedla ji řízenou meditací. Společně jsme prozkoumávali různé techniky a aktivity posilující emoční stabilitu, vnímání vlastního těla a celkovou pohodu – od práce s dechem přes vědomý pohyb až po sdílení strategií, jak pracovat s negativními myšlenkami.

Deník performera*ky
Všichni zúčastnění si vytvořili svůj deník, který je bude provázet všemi čtyřmi výměnami. Slouží k vedené sebereflexi pomocí připravených pedagogických materiálů, k záznamu vlastních subjektivních prožitků a dokumentaci jednotlivých fází projektu. Jedním z cílů je tímto způsobem  po dobu dvou let mapovat vlastní pocity, vnímání sebe sama skrze cirkus a postupně tyto metody zařazovat do běžného tréninku.

Elektronické podklady k deníkům najdete v záložce "Materiály"

Performing
Závěrem plzeňského týdne bylo site-specific představení “Hranice svobody” v prostorách OC Atom, které vzniklo v rámci jednoho jediného dne. Multidisciplinární procházka exteriéry obchodního centra zahrnovala autorskou hudbu, performance jako pohyb ve veřejném prostoru, aplikované umění a slam poetry. Silný závěr uplynulého týdne, kde si všichni mohli najít své místo.

Funambulismus je navíc fascinující svou inkluzivitou. Díky balanční tyči je přístupný širokému spektru lidí a pod vedením zkušených lektorů, Imiho a Ralucy Nagy, dokázali všichni účastníci během týdne přejít desetimetrovou vzdálenost. S využitím tzv. safety line se pak odvážili také do větších výšek. Výška čtyř metrů se stala zrcadlem našich osobností; tam nahoře se člověk neskryje za naučené masky. Odnést si zážitek z překonání sebe sama ve výšce je pro většinu mladých lidí momentem, který jim dodá sebevědomí i v běžném životě. 

Seberozvoj
Důležitou součástí každodenního programu byla seberegulační cvičení pod vedením psycholožky a terapeutky Dagmar Pelesné z plzeňského Cirkulária. Účastnictvo se během celého týdne učilo pracovat s vlastními emocemi a prohlubovalo schopnost napojit se na své tělo i aktuální pocity. Tato praxe probíhala formou krátkých, intenzivních bloků, které jsme pojmenovali „Self-care showers“ - krátké seberozvojové rituály pro duši i mysl. Tyto bloky byly navrženy tak, aby účastnictvu poskytly okamžité nástroje pro práci s psychikou a emocemi. 

Na co jsme se zaměřovali?

• Uzemnění a stabilitu: Pomocí řízené imaginace a práce s tělem jsme se učili čelit strachu a vnitřnímu zmatku.
• Zklidnění nervové soustavy: Skrze dechová cvičení (např. Box Breathing) jsme trénovali schopnost snížit stres a najít vlastní „flow“ i během náročné fyzické aktivity.
• Všímavost a přítomnost: Mindfulness techniky v přírodě nám pomáhaly plně vnímat „tady a teď“ všemi smysly.
• Uvolnění napětí: Pomocí dynamického pohybu a vytřásání (shaking) jsme se učili efektivně zbavovat nahromaděných negativních emocí.

Díky těmto metodám se cirkusový trénink stal nejen fyzickou výzvou, ale i bezpečným prostorem pro hlubokou seberegulaci a posílení duševního zdraví.

Deník performera*ky
Účastnictvo pokračovalo v reflektivní práci prostřednictvím svých deníků, s materiály navázynými na jednotlivé aktivity výměny.

Elektronické podklady k deníkům najdete v záložce "Materiály"

Performing
Vyvrcholením celé výměny bylo společné představení, které propojilo funambulismus ve čtyřmetrové výšce (high wire), pozemní i vzdušnou akrobacii, žonglování a hru s flexibilitou. Čtyři mezinárodní skupiny zpracovaly téma „duality“ po svém – jako střet starého a nového světa, kontrast dynamických triků a statických obrazů nebo dialog mezi rychlostí a zastavením.

Celá tvorba nesla silné prvky site-specific umění, kdy se umělci adaptovali na možnosti konkrétního místa. Nad celým procesem držel ochrannou ruku zkušený lektor Imi Nagy. I přes nepřízeň počasí a všudypřítomné bláto se performeři a performerky nenechali odradit. Naopak, náročné podmínky jen podtrhly jejich nadšení a odolnost.

Cirkus jako most mezi lidmi
Představení mělo také silný lokální dopad. Navzdory chladu se sjeli diváci ze sousedních vesnic, přilákáni možná nejen cirkusem, ale i vůní společné komunitní večeře z kotlíku nad ohněm. Večer vygradoval pestrou ohnivou show, v níž se vedle sebe blýskli zkušení performeři do 30 let i nejmladší generace – děti našich lektorů. Ukázalo se, že cirkusové umění dovede spojovat komunity napříč věkem i hranicemi.